čtvrtek 25. května 2017

Panicové

Název: Panicové
Autor: Diana Gabaldon
Počet stran: 168
Nakladatelství: Omega

Můj názor:

Všichni víme, jak Jamie potkal Clare a jak velká láska z toho vznikla, ale co dělal Jamie, než ji potkal? Byla jeho jediná žena v životě?
Příběh začíná roku 1740 ve Francii. Jamie byl zbičován, jeho otec zemřel, tak se kvůli své sestře rozhodl uprchnout ze Skotska do Francie, aby se setkal s Ianem a přidal se také ke skupině žoldáků. Ian je od narození Jamieho nejlepší přítel, takže spolu sdílí jak to dobré, tak to zlé. Proto Ian hned jak vidí Jamieho pozná, co se stalo. Jen dostat z něj podrobnosti, to už je těžší.
Kapitán D'Eglise dostane od nového vlivného zákazníka dobrou zakázku. Dostane za úkol převézt cennosti a vnučku žida doktora Hasdiho. Jelikož doktor uměl jen hebrejsky, byla jeho vnučka Rebekah jako překladatelka. Na Jamieho udělala velký dojem a podle Ianova výrazu nejen na něj.
Kapitán dostal za úkol ji převézt i s věnem jejímu budoucímu manželovi. Aby byla cesta bezpečnější, kapitán jel napřed s cennostmi a díky velké důvěře dostal Jamie s Ianem na starost Rebekah.
Jenže časy to byly zlé, takže jak nakonec dopadla cesta? A jak odolávali naši mladí panicové krásné Rebekah?
Panicové jsou kratší kniha, nebo jak napsala sama autorka hrudky ze života postav Cizinky. Panicové vznikly proto, že autorka chtěla doplnit části života některých postav. V hlavní sérii jde hlavně o Jamieho a Clare, spíše více o Clare. V Cizince se dozvíte, jaký měla Clare život před tím, než poznala Jamieho, ale jak žil on?
Kniha je taková třešnička na dortu k Cizince. Jestli budou knihy i o dalších postavách, rozhodně to uvítám. Hodně se mi líbí, jak je v knize popisována nezkušenost dvou mužů k ženám, takže místy jsem se i pobavila.
Velké plus musím dát za to, že v knize jsou tři kapitoly z Cizinky, což rozhodně uvítají čtenáři, kteří nad sérií váhají. A ti co Cizinku četli, se nemusí bát, protože Panicové jsou samostatný příběh, sice kratší, ale je a do Cizinky plně navazuje. Jenže to je asi zbytečné psát, protože kdo sérii četl, určitě si ji tolik zamiloval, že si rád přečte i Panice.
Kniha je poutavá, je tam akce a čte se naprosto krásně, stejně jako Cizinka. Rozhodně musím pochválit i zpracování knihy, což se nakladatelství hodně povedlo. Hlavně nejsou v knize bílé stránky, takže z toho nebolí při čtení oči. I když je to čtení tak na jeden večer.
Ale jak jsem napsala, brala bych krátký příběh ke každé postavě, jen ať autorka nepřestane psát, protože nikdo z fanoušků nechce konec světa Cizinky. Já osobně mám přečtené zatím jen dva díly, ale nedokážu si představit, že by byl někdy konec.
Takže knihu rozhodně doporučuji, protože je to skvělé nahlédnutí do doby před Clare.

Anotace:

Zjistěte, co se stalo před tím, než Jamie potkal Claire. V tomto prequelu Cizinky se mladý Jamie Fraser dozví, co doopravdy znamená stát se mužem.Jamie truchlí nad smrtí svého otce a navíc je vážně zraněn a v rukou Angličanů. Prchá s žoldáky a na francouzském venkově se setkává se svým starým přítelem Iana Murraym. Oba jsou ošetřeni a oba mají dobrý důvod, aby se nevraceli do Skotska. A oba jsou ještě panicové, ikdyž měli spoustu možností, jak o něj přijít s dámami lehkých mravů.Ale Jamieho milostný život se zamotává a je také nebezpečný - když osud oba mladé muže dostane do služby židovského doktora Hasdiho, který je najme jako doprovod dvou drahocenných pokladů na cestě do Paříže. Jedním z nich je starý Torah a druhým lékařova krásná dcera Rebeka, jejíž sňatek je již domluvený. Oba – Jamie a Ian – jsou upozornněni, že jde o budoucí nevěstu, ale určitě by byli mnohem opatrnější, kdyby měli tušení, pro koho opravdu pracují.
Moc děkuji nakladatelství Omega za poskytnutí knihy, která se bude v mé knihovničce krásně vyjímat. Pokud vás kniha zaujala naleznete ji zde a zde.

neděle 21. května 2017

Kouř

Název: Kouř
Autor: Dan Vyleta
Počet stran: 448
Nakladatelství: Knižní klub

Můj názor:

Kouř je všude kolem a hlavně, je v každém člověku. Stačí lež, špatný čin nebo jen špatná myšlenka a kouř se objeví.
Thomas začíná chodit do školy pro bohaté, ve které se učí, jak se Kouři vyhnout. Jenže Thomas nastoupí déle, než ostatní kluci. Je to díky rodinnému tajemství, které se s ním táhne jak ten nejhorší kouř.
Ve škole se seznámí s Charliem, který pochází z významné a bohaté rodiny. Díky jednomu tajnému balíčku, který přijde učiteli, se pouštějí do pátrání, které jak nakonec zjistí, bude hodně významné a nebezpečné.
V balíčku jsou bonbony, jenže jsou zvláštní a zaujme je název firmy. Když se optají v místní cukrárně, majitel je vyhodí celý ustrašený, jestli to nikdo neslyšel. Proč se majitel cukrárny tak bál, když vyslovily název firmy, která vydává nic nedělající bonbony? To kluky ještě víc zaujme.
Thomas je na prázdniny pozvaný ke svému strýci baronu Naylorovi, jenže netuší, že se tam dozví něco, co by mohlo obrátit celý svět vzhůru nohama.
Thomas necestuje sám, ředitel Trout povolá Charlieho, aby vyzvídal, co chce baron po Thomasovi a hlavně, co baron skrývá.
U barona zjišťují, že to, co se celou dobu učili o kouři není úplná pravda.
Byl kouř s lidstvem odjakživa? Co chystá za převrat?
Jako první stojí za zmínku rozhodně obálka. Protože ta byla to první, co mě na knize zaujalo. Temná, se zlatým zdobením a zakouřená ulice Londýna. To hlavně proto, že Londýn je co se týče kouře nejhorší. Je tam mnoho lidí, mnoho zkaženosti, takže se používá jako odstrašující případ.
Dan Vyleta je znám knihou Pavel a já, kterou jsem shodou okolností četla. Jen ne celou, protože mě její styl a příběh nezaujal. Ale Kouř, to je naprosto jiné kafe.
Děj se odehrává v naší době, jen s tím rozdílem, že z lidí vychází kouř za každou špatnost. Takže hodně lidí je dost na náboženství a snaží se, aby z nich nešel, obzvlášť ty bohatý, který to berou dokonce jako hanbu. Jenže někteří, radši aby se chovali správně, používají přípravky, který pomáhají, aby se z nich nekouřilo. Je to zakázané a tajné, přesto se k tomu dostávají jen mocní.
Hlavní postavy jsou sice náctiletý, ale to neznamená, že kniha je jen pro mladší ročníky, protože je v ní hodně akce, vědomostí, nad kterýma je potřeba se zamyslet a hlavně hodně nebezpečí a smrti.
Děj je napínavý a u konce ještě víc, protože naše hrdiny čeká obrovské rozhodnutí, které by zasáhlo každého člověka v okolí.
Už jen ta myšlenka o kouři mě nalákala na knihu a rozhodně jsem udělal správně, protože už první stránky mě naprosto vtáhly do děje.
Kniha není psána jen z pohledu našich hrdinů, ale i z pohledu jiných důležitějších lidí, takže  se do děje více zakousnete a zjistíte mnoho informací, který vám dokáží zamotat hlavu tak, že na konci nebudete vědět, jak by to mohlo dopadnout.
Kniha je strašně čtivá, plná tajemství a já jsem se nemohla odtrhnout, protože se pomaličku polehoučku poodkrývali.
Takže rozhodně doporučuji se do knihy pustit, protože já jsem se zakousla a to mi stačila opravdu jen první stránka.

Anotace:

Temný i čarovný román z „trochu jiné“ viktoriánské éry. Anglie je zahalena dýmem a sazemi, ty ale nepocházejí ze začouzených továren a komínů, ale z lidí. Je obecně známo, že hřích, vášeň a další nízké pudy se projevují dýmem, který stoupá z těl těch, kteří se nedovedou ovládat, pouze vyšší třída, trénovaná v sebekontrole, je schopná žít v čistotě. A vládnout těm ostatním. Thomas a Charlie vyrůstají v elitní škole, kde z nich Kouř dostanou po dobrém nebo po zlém. Co se však stane, když chlapci zjistí, že vše, čemu je učili, je lež?

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelství Euromedia a knihu najdete zde.

sobota 20. května 2017

Přírůstky 18

Vyjímečně tu mám jen čtyři přírůstky, takže to dnes nebude moc dlouhé.
V týdnu mi totiž došli tři recenzáky a jedna naprosto skvělá výhra. A jeden recenzák je z nové spolupráce, kterou mám díky Světu knihy. Vůbec jsem nikomu nedávala vizitku nic. Jen jsem je brala s tím, že se pak ozvu. Proto mě strašně moc překvapil email z Epochy, jestli s nimi nechci spolupracovat. Byla jsem nadšením bez sebe. Tolik lidí, tolik blogerů co na veletrhu bylo a stejně si mě paní pamatovala. A Epocha je pro mě TOP, protože vydávají fantasy od českých autorů a jak víte, já naše autory mám ráda a obdivuji.
Takže se jdeme podívat, co vše jsem si vybrala a do čeho se brzy začtu.

Popravdě už nevím jak mi chodily popořadě, ale to je jedno. Mám tu recenzní výtisk z nakladatelství Alpress. Tam jsem se trošku bála, protože mám od nich ještě dvě nepřečtené knihy. Ale paní, co to zprostředkovává je moc hodná. Pořád se mi nepodařilo dohnat ten těžký skluz, ale já to dám. 
Takže jsem si vybrala Melodie stále zní. Na tuto autorku koukám už moc dlouho, takže přišel čas si ji vyzkoušet. Ale mám trošku strach. Co když mě natolik chytne, že zase budu mít autorku, u které budu muset shánět všechny knihy? :-D Anotace je hodně hodně slibná.
 Anotace: Když bytová architektka Elanie dostane pozvání do domu manželky neblaze proslulého finančníka, který zmizel i s pětimiliardovým fondem, tuší, že něco nehraje. Dojímá ji víra paní Bennettové v manželovu nevinu, ale neuvědomuje si, že čím víc se s rodinou sbližuje, tím většímu riziku vystavuje jak sebe, tak svou čtyřletou dcerku.

Když jsem přijela ze Světa knihy, strašně jsem litovala, že jsem si nezakoupila a nenechala podepsat knihu Frost. Vůbec to nechápu, asi jsem měla nějaké zatemnění mysli. Takže jsem měla jasno, co si u Epochy vyberu. Jako vypadá to, že s novou spoluprací, mě čeká nová úchylka. Pomalu budu muset Epoše udělat vlastní poličku. :-D
 Anotace: Válečný mág Zikmund Frost se místo prohánění sukní musí zase jednou věnovat práci pro Organizaci. Což mimo jiné obnáší eliminaci čarodějů a dalších potvor. Někdo na něj ale přichystal podraz. Zdánlivě běžná akce v brněnském pavilonu Anthropos se proto zvrhne v krvavou lázeň. Aby toho nebylo málo, na scénu přichází opravdu mocný hráč z dávné minulosti. V Býčí skále u Adamova tak po staletích opět zní nejen bušení kladiv, ale i zoufalý křik rituálních lidských obětí. Jisté je, že než Frost zjistí, kdo za tím vším stojí, bude muset vystřílet ještě hodně zásobníků. A taky přivolat posily. Naštěstí ví, kde je hledat. Na historickém pomezí Čech a Moravy stával v bažinách hrad Krotenful. A strážil jej někdo, s kým si skutečně není radno zahrávat.

Další tu mám výhru z Yoli. Ta mi udělala obrovskou fakt obrovskou radost. Díky synovi a díky fotce z veletrhu, jsem vyhrála knihu, ale ty dárečky jsem fakt nečekala. Konečně mám svoji knihomolskou tašku a nejen to, ale i fusky a tužku. No je to prostě nádhera.
 Anotace: Okouzlující love story, která vás dostane!

Každý si myslí, že dobře zná Libby Stroutovou – tuhle odvážnou dívku s úctyhodnou váhou, jejíž fotku s titulkem „nejtlustší teenagerka Ameriky“ otiskly před dvěma roky snad všechny noviny v USA. Libby se ale od té doby změnila – a nejen co se váhy týče.
Stejně tak si každý myslí, že dobře zná i Jacka Masselina. Mezi spolužáky je oblíbený, randí s nejkrásnější holkou ze školy a na první pohled to může vypadat, že má všechno, co si může přát. Až na to, že trpí prosopagnosií – není schopný rozeznávat lidské tváře a svůj handicap samo sebou skrývá.
Když tedy na sebe Stroutová a Masselin rázem narazí ve škole, svět se obrátí vzhůru nohama – minimálně Van Burenova střední. A malér je na světě!

Jako poslední tu mám recenzní výtisk z Dobrých knih. Nejenže Poušť v plamenech má nádhernou obálku od pohledu, ale na omak je ještě lepší. Už před delší dobou jsem knihu zaregistrovala v zahraničních instagramech a všichni z ní jsou nadšený, takže jsem moc ráda, že se na ní CooBoo vrhlo. Slibuji si od ní hodně, takže doufám že nezklame. :-)

Anotace: Amání je neohrožená pistolnice a osud pouště jí leží v rukou. Pouštnímu národu země Mirádži vládnou smrtelníci, ale v divokých, holých pustinách se pořád potulují mystická stvoření z dávných pověstí a někde prý stále čarují i samotní džinové. Na městečku Prachov ale nic mystického ani magického není a Amání se už nemůže dočkat, až z něj zmizí. Jestli zde zůstane, jejím osudem je skončit „buď provdaná, nebo mrtvá“, takže se Amání hodlá z Prachova dostat za pomoci své ostré mušky. Když se na střelecké soutěži setká s Jinem, tajemným a neskutečně přitažlivým cizincem, usoudí, že našla ideální únikovou cestu. Ale za celé roky, kdy fantazírovala o útěku z domova, se jí určitě nesnilo, že odsud uteče před vražednou sultánovou armádou s uprchlíkem hledaným za velezradu na mytickém koni. A určitě nečekala, že se do toho uprchlíka zamiluje… nebo že jí mladík pomůže odhalit mocnou pravdu o tom, kdo Aní opravdu je. První díl bestsellerové trilogie.

Tak to je vše. Vím, že je to u mě nezvyk, ale fakt bych se měla krotit, i když popravdě mám u KK a Baronetu objednávky, který budou až na konci měsíce. Neodolala jsem akci Alien day a u KK to byl dozvuk veletrhu. :-D A jinak, pokud máte něco z toho přečtené, nebo nějaký názor, za komentáře budu ráda. :-)

Tuhej tulipán

Název: Tuhej tulipán
Autor: Jaromír Konečný
Počet stran: 200
Nakladatelství: Portál

Můj názor:

Leon žije v pasťáku, jenže dříve tomu bylo jinak. Kvůli jedné nehodě skončil v dětském domově, ve kterém ale spáchal čin, který se s ním bude táhnout jako černý stín. Čin, který ho dostal do pasťáku. Jednoho dne se na něj usměje štěstí díky resocializačnímu programu, jež má dostat mladé delikventy do práce, ven, mezi lidi.
Jenže radost mu během vteřiny vyprchá, když zjistí, že má pracovat v květinářství, jelikož kytky mu zabily mámu. Nic ale nezmůže a tak se vydává do Mnichova, za svojí novou prací.
V životě by Leona nenapadalo, že jakmile vstoupí do květinářství, uvidí na pultě mrtvolu s tulipánem na hrudi. A k tomu všemu ho za zády překvapí holka s bouchačkou v ruce.
Není to nikdo jiný, než Laura, dcera majitele květinářství. Z Leona se stává hlavní podezřelý, ale jelikož komisař nemá zatím žádné důkazy, nechává ho být. Ne moc na dlouho. Komisaři se Leon nelíbí, tak mu jde po krku. Chce, aby Leon skončil ve vězení, kam takový delikventi patří.
Leon si moc nepomáhá, protože s Laurou se pouštějí do vlastního pátrání, které jim nedá spát. Najdou vraha dřív, než zase udeří?
Jak zmiňuje obálka, je Tuhej tulipán detektivka pro mladý. Já osobně si ale myslím, že si jí může člověk přečíst v jakýmkoliv věku, protože má v sobě vše, co detektivka má mít a je okořeněná autorovým vtipem, aby čtenáře také bavila. Jen nepátrá po zločinci přímo nějaký kriminalista, ale našimi hrdiny jsou Leon a Laura. Samozřejmě tam máme komisaře, jenže ty dva se mu pletou do vyšetřování a spíš než pořádný komisař, je pro každého šašek. Za což hlavně může jeho příjmení, které vám ale neprozradím, protože by jste přišli o pěkný vtip, který mě osobně, pořádně rozesmál.
Kniha je nenáročná, lehce se čte, takže mladším ročníkům se bude určitě lehce číst a myslím si, že zaujme už jen tím, že Leon je kluk z ústavu a mají ho za zločince, který se připletl k vraždě, díky které by mohl skončit ve vězení.
Tuhej tulipán je napínavý v mnoha směrech. Při čtení jsem byla napnutá z toho, jak se bude vyvíjet vztah Laury a Leona, kdo další a jak umře a hlavně, kdo vraždí. A to ani nemluvím o rázné Lauřině mamince, která byla na dovolené, ale všichni z ní měli vítr a čekala jsem, jak se bude chovat, až přiletí a seznámí se s Leonem. Kniha mě hodně překvapila. Nalákala mě anotace, ale popravdě jsem se bála, že jsem už moc dospělá na její čtení. Což mi vyvrátilo hned prvních pár stránek. Chytla jsem se hned a nutilo mě to číst víc a víc. Autor prostě ví, jak zaujmout čtenáře, takže se do knihy nebojte pustit, i když už si na ní připadáte moc dospělí. Když to shrnu, je to vtipná, napínavá, oddechová detektivka. Takže rozhodně doporučuji a po knize se ohlédněte, protože stojí za to.

Anotace:

Leona právě na podmínku propustili z pasťáku. Ujal se ho totiž pan Samper, majitel květinářství, kam má Leon nastoupit do učení. A jeho nástup je vskutku velkolepý: sotva do svého nového působiště vkročí, doslova zakopne o mrtvolu. A ještě ho při tom načapá dcera pana Sampera Laura... Prostě super začátek nového života, no ne? Ale protože Laura uvěří, že Leon vraždu nespáchal, a za polici se navíc vyšetřování ujímá úplně neschopný komisař KoKo - nezbude naší dvojici, než aby se pokusila vraždu objasnit na vlastní pěst. Napínavé pátrání začíná!

Za knihu moc děkuji nakladatelství Portál a také děkuji, že jsem byla pozvána na setkání s autorem. Pokud vás kniha zaujala, najdete ji zde.

pondělí 15. května 2017

Svět knihy - Dojmy a přírůstky


Svět knihy, událost, která by neměla mihnout žádného knihomola. I když chápu, že to někdy nevyjde. O světě knihy vím už tři roky a až teprve letos se mi podařilo výstaviště navštívit. Pro každého kdo miluje knihy to musí být obrovský zážitek. Tedy aspoň pro mě byl. Potkala jsem tam pár blogerů, poznala Terku z novinářského deníčku, autory, nakladatele, viděla na živo famfrpál a hlavně, nakoupila velkou hromadu knih. Na světě knihy jsou totiž každý rok obrovské akce, takže se není čemu divit, že někteří lidé chodí po výstavišti s kufry na kolečkách. Ono totiž, tahat ty všechny knihy v taškách a v batohu, není žádná sranda. Mě musel nakonec přijet pomoct přítel, protože jinak bych nedošla ani na tramvaj, natož na vlak, dálku domu a pak ještě výšlap do našeho slavného Milovického kopce. :-D
Jelikož mám dvě děti, jsem moc ráda, že mi pomohla kamarádka a pohlídala aspoň mladší dceru, takže jsem jela s Kubou, kterému bude v létě pět. Docela jsem se bála, aby to pro něj nebylo dlouhý a hlavně také proto, že je autista a nemá žádnou trpělivost, což jsem pocítila při setkání s Jaromírem Konečným. Na rozdíl ode mě ho nebavilo sedět a poslouchat, ale přežili sme, i když jsem schytala pár ran. Potom jsem byla ve tři tak utahaná, že jsem řekla, že pojedeme domu a záchvat byl na světě. Domů se mu totiž nechtělo, tak mi vzteky mrsknul mobilem, rozcupoval čokoládový croassaint, málem vylomil dveře na záchodech a pak vyřval celý výstaviště a byl klid. Takže pokud jste tam zaznamenali nějaké hodně vzteklé dítě, bylo to to moje. :-D
Na veletrh jsem přijela s vypsaným programem, který mi byl nakonec k ničemu. Jediné co jsem z něj dodržela, byla návštěva Jaromíra Konečného a famfrpál. A to jsem ještě s sebou tahala tři knihy, že si je dám k podpisu, což mi nakonec také nevyšlo. Ale dva podpisy mám, což ukážu pak níže. 
Jakmile jsem vstoupila do budovy, uviděla první stánek se slevami, byl prostě průšvih. Za prvních deset minut jsem měla dvě plný tašky. A ještě větší průšvih byl, když jsem potkala tu Terku. Ona je takový ten malý satánek, co vám sedí na rameni a jelikož jsem sebou neměla andílka, skončilo to tak, že jsem domu přijela se šesti taškami a narvaným batohem. :-D I když nebudu to svádět vše na ní. Když přijel přítel, že mi pomůže, chtěl se ještě mrknout do Euromedie, kde si nakonec sedl, hlídal tašky a já tam po druhé prožívala nákupní šílenství.
Na to, že jsem tam byla od začátku až do nějakých pěti, tak se mi nepodařilo obejít vše, což mě hodně mrzí, protože jsem si myslela, že to za tolik hodin zvládnu. I když možná dobře pro mojí peněženku, ruce a záda. Popravdě se mi nedařilo ani moc fotit, plné ruce, syn, byl to záhul. Ale i tak něco mám, tak si to jdeme projít, hlavně ty přírůstky, že? :-D

Některé fotky budou trošku nekvalitní, protože se mi z toho tahání tašek strašně klepali ruce. V životě bych neřekla, že jeden veletrh bude taková fuška. Jak je vidět, Svět knihy nebyl jen o klasických knihách, ale našli jste tam i audioknihy, e-knihy, papírenské zboží, hry, konali se autogramiády, setkání s autory, různé přednášky. Dokonce se tam objevily i celebrity. Já teda koukala pořád po knihách, takže nebýt Terky, přehlídla bych plno blogerů, Míšu Mauerovou, Zdeňka Svěráka, ale zase takový ignorant jsem nebyla, protože jsem zahlédla Evu Hruškovou u stánku s Alpressem, jelikož je se svým manželem Janem Přeučilem tváří tohoto nakladatelství. Také jsem sama od sebe poznala pár blogerů, ale to spíše proto, že znám jejích tváře z youtube. Kdybych neměla oči jen pro knihy a pro syna, aby se mi neztratil, určitě bych potkala a poznala víc lidí. Hlavně vůbec nechápu, jak jsem mohla například přehlédnout Šárku z blogu Můj knižní ráj, ale je fakt, že Terku jsem poznala jen proto, že jsem procházela průchodem, ve kterém knihy nebyly. :-D
U Hostu jsem se moc dlouho nezdržela, protože bych tam zešílela. Hlavně, kdo vyfotil stánek, dal to na instagram a ukázal jim to při placení, měl třicet procent slevu, no a já antitalent se mi nepodařilo přihlásit na internet. Když jsem na to pak přišla, jak se to dělá, byla jsem líná se tam vrátit. Celá já. Ale novinky měli hodně hodně lákavé, takže brzo zřejmě neodolám a nějaké mi skončí doma. Pak jsem skončila u stánku Presco a tam měli úplně boží kalendáře jen za 35kč nebo kolik mě to stálo. Já jsem neodolala Alence v říši divů. Na konci roku si ty obrázky z kalendáře dám pak zarámovat, protože jsou nádherné.
Počasí se na veletrh hodně vydařilo, i když na chvilku přišel liják, jenže to byla chvilička a hned zase vylezlo sluníčko. Naštěstí na famfrpál bylo zrovna pěkně, takže jsem nepřišla  o ten zážitek, kdy tam pobíhali Bradavičtí s celebritami na košťatech. :-D Co se týče jídla, stánků tam bylo hodně, ale ani v jediném nebyly hranolky, které můj synánor vyžadoval. Ale zmrzka byla výborná, jen nevím, jestli to byl dobrý nápad s tím mým kašlem. :-D
A rozhodně stojí za zmínku, že co se týče tramvají, byla to katastrofa.




Z Masaryčky jela jedině šestka a jezdila jen jedna tramvaj tam i zpět. Takže samozřejmě úplně přeplněná a museli jsme si nechat jednu ujet, protože by jsme se tam nevlezly. Nechápu, proč to neposílili, když je taková obrovská akce. Ale lidi byly fajn a moc jim nevadilo, když jsem jim kolikrát šlápla na nohu, nebo na ně spadla. :-D
Napravo můžete vidět uprostřed autorku Terezu Matouškovou, která teď vydala novinku s názvem Válka zrcadel, k jejíž koupi mě nalákala zase ta Tereza z novinářského deníčku. :-D A vlevo od ní stojí autor Oskar Fuchs, kterému zase vyšla novinka s názvem Frost. Jen teď lituji, že jsem si nezakoupila i jeho knihu, kterou jsem si mohla nechat také podepsat. Škoda, ale snad to není naposled, co jsem ho viděla.
Nakonec jsem domu dojela jen s dvěma podepsanýma knihami a to s Válkou zrcadel a Tuhým tulipánem, který mi podepsal Jaromír Konečný.
Setkání s ním se hodně vyvedlo. Jaromír konečný je strašně pozitivní člověk, vtipný, zábavný a je vidět, že si zažil hodně, což jsme si všichni v sále také poslechly. Docela mě mrzí, že neměl narvaný sál, protože si myslím, že to je jediný autor, co žongloval, vyprávěl o hormonech, zážitcích z mládí, dělal si při čtení úryvku své knihy z ní srandu a učil nás dost vtipnou metodou, jak si procvičit mozek. Normálně jsem tam brečela smíchy a nebyla jsem sama. :-D
Když jsem si šla pro podpis, tak se mě ptal, jestli mi tam může nakreslit srdíčko, že se pro jistotu ptá, protože jednomu klukovi tam u nich ho nakreslil a kluk se prý otočil a zdrhal pryč. :-D Na setkání s ním nikdy nezapomenu. Ale mrzí mě, že jsem tam nemohla zůstat déle, popovídat si s ním a i s dámami z nakladatelství, jenže Kuba měl našlápnuto k dalšímu záchvatu, takže jsem radši pádila do dětského koutku od Albatrosu, aby se uklidnil a abych si pořádně odpočinula. Tam jsem zjistila, že zrovna má sezení Barbara Nesvadbová a to mě naštvalo, že jsem to v programu přehlédla. Mohla jsem si nechat dát podepsat její knihy. Ale zase se uklidňuji tím, že to snad není naposled, co jsem jí viděla.



Bylo to strašně dlouhý že? Já vím, ale konečně je to tu, knihy co jsem nakoupila.
Knihy s velkými žlutými kulatými nálepkami jsou z Euromedie. Ještě že stále nosím kartičku KK. Letos jsem ji použila poprvé a hned dvakrát. :-D
Tak jdeme na to. 
Velký snář jsem koupila až naposled. Už jsem myslela, že jdeme domů, když na nás v Alpressu koukala velikánská, tlustá kniha v akci za 149kč a dokonce poslední kus. 
Paní která tam prodávala mě ještě na ní lákala, umí to dobře, protože jsem s ní skončila u pokladny. Ale je fakt, že je to nádherná kniha. 

Famfrpál a Fantastická zvířata mám z Albatrosu. 
Tam bylo taky hodně lákadel, ale držela jsem se a dokoupila tyto dvě, které mi chyběli. 
Jen teda přiznávám, že mě svrběli ruce, když jsem viděla druhý díl ilustrovaného Harryho, jenže jsem si říkala, že za tu cenu si ho můžu koupit kdykoliv jindy. 


Komplet Paranormály a Dům ve kterém... mám od blogerky z blogu Vendea's dream world of books. Dělala bazárek s tím, že knihy věnovala tomu, kdo si napsal a pak je dovezla na veletrh. Jen najít jí tam byl zážitek, obzvlášť, když jsem nevěděla, jak vypadá, ale podařilo se. :-)

 Knihy od Robina Hobba mám od Fantom printu. 
U nich na stánku měli čtyři velké krabice plné knih a kus byl za dvacku. Jelikož jsem chci od Hobba sérii Farseer, tak jsem si řekla, že si koupím aspoň Živé lodě. 

U Joty nešlo jinak, než využít slevu 50% pro blogery a díky tomu jsem ukořistila Povídky podivných a Všechno úplně všechno, které jsem dlouho obcházela obloukem, dokud jsem neviděla trailer k filmu. 

Ta nádherná Alenka je kalendář, který jsem si koupila u Presca a dětské knihy všude možně pro děti.
Jen tu Od Andulky pro žížalku jsem dostala zdarma k nákupu. Moc pěkná kniha. :-) 


 No a k těm knihám od Euromedie si myslím nemusím dávat nějaký extra komentář, však to vidíte na těch fotkách samy. :-D Za ty ceny to tam nešlo nechat, obzvlášť, když jsem je měla tak dlouho na seznamu.

Jen to Prostřeno není pro mě, ale schovám to babičce na vánoce. Těch bestselerů za tak nízké ceny tam bylo mraky, jenže ty ostatní už mám doma, takže jsem nakoupila jen ty, co mi chyběli. Takže za mě se tento rok hodně povedl. 



Nakonec tu mám jen pro pochlubení moje dva ukořistěné autogramy. Nalevo kniha Tuhej tulipán od Jaromíra Konečného a napravo Válka zrcadel od Terezy Matouškové. Měla jsem v plánu jich víc, ale hold to nevyšlo, tak snad jindy. 

 Doufám, že se vám článek líbil a že nikdo nedostal infarkt z těch cen. Celý den jsem si opravdu hodně užila, a jisto jistě příští rok jedu znova. Pokud máte také nějaké zážitky, připomínky ke článku, názory na knihy nebo cokoliv, určitě mi napište komentář. Budu moc ráda. :-) 


Ps: S úpravou článku jsem se zlobila od včera a líp se mi to nepodařilo, takže lepší už to bohužel nebude. :-D

pátek 12. května 2017

Přírůstky 17

Ahoj moji milý čtenáři. Jelikož zítra jedu na veletrh a mám v plánu si přivézt hromadu knih, tak udělám přírůstky dnes. Já už tady stejně mám dost slušnou hromádku, takže už to je potřeba.
Jsou tu dva recenzáky, nějaké levné knihy, knižní klub, startovačka a dokonce i něco z nádraží.
Největší radost mám ze tří novinek, které jsem si objednala v knižním klubu, hlavně ta jedna je nádherná a krásně zpracovaná, dokonce je z nového nakladatelství, které je odnoží Slovartu.
Jsem z nich úplně hotová, takže se jdeme mrknout, co tu mám. :-)

Jako první tu mám knihy z nádraží. Snění je kniha básní, která vyšla v nákladu 500 knih a je doplněná obrazy jednoho známého malíře. A ujel mi vlak je životní příběh naší herečky. Poslední dobou si na životopisné knihy našich herců a hereček potrpím, takže jsem ráda, že ji mám v knihovně. :-)

Další knihou je Ydris, kterou jsem podpořila na startovači. Je to kniha od našich začínajících autorů a strašně mě těší, že se jim projekt povedl a dokonce knihu vídám v knihkupectvích. Ještě jsem jí nečetla a přesto, že tu mám plno recenzáku, přečtu si jí brzo, abych věděla jaká je.

Jako blogerka nakladatelství Portál jsem byla pozvána na veletrh a byla mi nabídnuta kniha Jaromíra Konečného s tím, že mám přijít na setkání s ním, které se bude na Světě knihy konat. Proto jsem jela do Prahy si vyzvednout dost lákavou detektivku a lístek. :-) A nebyla bych to já, kdybych v nakladatelství nezpůsobila menší rozruch tím, že obálku s mým lístkem nemohli najít. :-D Byla totiž pěkně zahrabaná a musela přijít jedna paní z nakladatelství, aby ji objevila. :-D

Noooo a jelikož jsem byla v Praze, zašla jsem do levných knih, ze kterých jsem si přinesla pět knih. :-D S osudem v zádech mě ani nevím proč zaujala, ale vím, že letěla hned do košíku. Syn správce sirotčince, na tuto knihu jsem hodně dlouho koukala a když jsem jí viděla na vlastní oči, projela a zjistila, že to je o mladým klukovi z totalitní Severní Koreje, krásně tlustá kniha, tak jsem jí šoupla taky do koše.

Na tuhle sérii, jsem den předtím narazila na eshopu Levných knih, jenže tam neměli třetí díl, proto jsem váhala s objednávkou. Ještě že jsem to udělala, protože v kamenným obchodě byl komplet, takže jsem po nich hned chňapla. Ještě tam byla jedna série, po které dlouho pokukuji, jenže tam ten jeden díl chyběl a shání se blbě. Ale nevadí, na Poslední čarodějku se těším. :-)

Zrovna když jsem vycházela ze dveří, že pojedu do té Prahy, tak zvonil balíkář. Měl to pěkně vychytané, aspoň jsem nemusela na poštu. Přivezl mi recenzní výtisk z Omegy, Tajemství hřbitova Cross bones a vypadá opravdu luxusně už od pohledu, Jsem moc zvědavá, co najdu uvnitř.

A jako poslední tu mám dnešní balíček z Knižního klubu. Čtyři výprodejovky, jednu v akci k nákupu a tři novinky. :-)
Čaj s nápadníkem hodně vídám na internetu a hrozně mě zaujala, tak rozhodně mrkněte na odkaz a něco si o ní přečtěte. Versailles- Králův sen, byla v akci k nákupu. Jsem za to strašně ráda, protože moje srdce po ní hodně toužilo. Vláda Ludvíka mě dost baví, hlavně proto, že na jeho dvoře bylo strašně moc intrik. A ta obálka je nádherná, určitě ji zkuste vzít v knihkupectví do ruky. Ukradené modlitby jsem chtěla hodně dlouho, jenže vždycky když jsem je chtěla koupit, byly buď za plnou cenu, nebo vyprodané. Takže jsem po nich skočila hned, když jsem je viděla. Myslím že byly za devatenáct korun, teď si nejsem jistá. :-) Čtyři kousky chleba byly jasná volba. Nejdřív jsem tu knihu přehlédla, ale pak jsem zjistila, že to je o Osvětimi a takové knihy ráda čtu. Ne že by se mi líbilo, co se tenkrát stalo, ale člověk by si ty zvěrstva měl stále připomínat, aby se to neopakovalo.

A nejlepší na konec. :-D Mé srdce z těch knih skáče radostí. Dvůr mlhy a hněvu, konečně pokračování a nejen to, je pěkně tlustá, takže to bude pořádná dávka příběhu. Fakt mega dávka příběhu, když jsem viděla tu bychli. :-D  Paní půlnoci, kdyby jste tu knihu viděli. Obálka je nádherná, má barevné okraje stránek, takže se v knihovně bude vyjímat. Ani nevím, jak dlouho jsem na tu knihu čekala, ale bylo to opravdu dlouhý. Miluji ji už od pohledu. :-D
Bez srdce, je kniha od autorky Měsíčních kronik, které jsem ještě nečetla a mám doma zatím jen dva díly. Měla bych ale pohnout, než mi je vyprodají, no kdo ví, co zítra ulovím. :-D Jinak na jednu stranu je mi líto, že to není hardback, protože by si to kniha určitě zasloužila, ale na druhou aspoň můžu mít všechny knihy od autorky u sebe a hodí se k sobě. Jinak je to reteling o srdcové královně, takže wooooow. A nakonec tu mám Kázání ohně, které jsem chtěla od samého začátku, ale kdo si počká, ten se dočká. Měli ji totiž v akci, takže jsem ušetřila. :-P 

Tak to je dnes vše. Co se týče zítřka, rozhodně to nezvládnu sepsat až přijedu, protože je mi jasný, že přijedu úplně mrtvá, takže budu veletrh vydýchávat ještě v neděli v posteli. :-D Hlavně jedu se synem, takže o to větší to bude zážitek. :-D
Pokud se se mnou chcete setkat, pokecat, budeme mít na sobě vizitky, tak číhejte, budu ráda když se seznámím s novými lidmi. :-)
Doufám tedy, že se vám přírůstky líbili a určitě napište, pokud vás něco zaujalo, nebo pokud jste některou knihu četli. :-) Tak se mějte a zítra knihyyyyyyy. :-D

pondělí 1. května 2017

Ztraceno v písku

Název: Ztraceno v písku
Autor: Ivana Špičková
Počet stran: 448
Nakladatelství: Millennium Publishing

Můj názor:

Po Středozemním moři pluje loď jménem Santa Charlotta, která není ničím významná, protože se na ní plaví jen řada sirotků, kteří mají vystupovat v Parmě. Jsou z chudého sirotčince, nemají nic než sebe, přesto je přepadnou piráti, kteří doufají v pořádný lup. Jenže na lodi není nic cenného, takže vezmou děti, aby je prodali do otroctví v Alžíru.
Naši hrdinové jsou malá Fenella a Arnaud. Prvního nákupčího se jim podařilo odlákat tím, že schválně kazily zpěv, který po nich chtěli. Druhého nákupčího Farrúcha už neměli čas obelstit. Bylo to rychlé a stali se majetkem významného Ibrahíma al-Karíma, jež má velkolepý palác, ve kterém děti teď měli strávit celý život.
Arnauda od Fenelly hned rozdělí a Nell skončí v kuchyni. Dlouho tam ale nepobude. Je přivolána, aby pomohla se stěhováním u Hamidy, kterou považují za čarodějnici, protože rozumí bylinkám a hvězdám.
Díky malé nehodě, si Nelly Hamida všimne, dají se do řeči o životě, náboženství a bylinkách. Hamida zjistí, že Nell je všímavá dívka, zaujme jí a nakonec si ji vyžádá do svých služeb. Nell má radost, protože nebude muset dřít v kuchyni a dokonce se od Hamidy něčemu přiučí. A nejen to, nakonec se z nich stanou přítelkyně. Jenže ani život u Hamidy není peříčko, protože v paláci je to samá intrika a pořád je otrokyně, která se musí podřídit a vydržet tresty, které dostane.
Život se jí poté ještě ztíží tím, že se dostane do harému samotného Ibrahíma a zamiluje se do ní jeho tyranský syn.
Jak přežije Nell ve světě přísných pravidel, ze kterého ani nejde utéct? Pozná někdy co je to svoboda? A může někdy otrokyně zamilovat a prožít lásku, i když je v harému?
Ztraceno v písku je příběh plný intrik, honby za svobodou, ale i lásky a přátelství. Děj se odehrává v sedmnáctém století v Alžíru, ve kterém funguje otroctví, což znamenalo celý život jen těžkou dřinu, rány bičem a smrt v zapomnění.
Je vidět, že autorka se v dané době a prostředí vyzná, protože dokázala dokonale vykreslit a seznámit čtenáře s prostředím, zvyky a tradicemi. Je to sepsáno tak reálně, že člověk má při čtení pocit, jako by se sám procházel palácem, tržištěm, nebo že sám cítí ty rány bičem, které bohužel k životu otroka patřily.
Mě osobně se knihy o otroctví a harému hodně líbí, protože to jsou místa a věci, ve kterých ženy opravdu trpěli a člověk si na nich nejvíc uvědomí, že i přes všechno to špatné jsme pořád tady, žijeme a díky tomu všemu jsme silnější nežli dřív. A hlavně že se má bojovat za to, po čem naše srdce touží.
Samotný příběh je opravdu hodně propracovaný a napsán dost čtivě. Autorka nás provází životem mladé dívky, která musela bojovat za jakž takž normální život ve světě, kde ženy jsou méně než kůň. Díky tomu, že musela za svůj život bojovat, a nejen za svůj, ale i svých přátel, je tam i nějaká ta akce, která knize dodává grády.
Jen mi tedy na knize vadil takový detail, za který autorka nemůže a nebylo by fér, kvůli tomu knihu odsoudit. A to je formát písma. písmenka jsou na můj vkus moc malé díky tomu se mi hůř kniha četla. Kdyby byly větší, četla by se mnohem líp a čtení by krásně odsýpalo. Kvůli tomu mi déle trvalo se začíst. Alespoň já to tak mám. Mám ráda velké tlusté knihy s velkými písmenky. Takže by příště na to mohlo nakladatelství myslet. Je to taková maličkost, ale při čtení to dělá hodně.
Co se týče postav, nejvíce se mi samozřejmě líbila Nell a jinak to ani nešlo. Je to hlavní hrdinka a i když v knize nešlo jen o ní, tak měla ve všem prsty. Byla to vnímavá dívka a díky Hamidě poté i vzdělaná, což jí v ledasčem poté pomohlo.
Autorce se podařilo sepsat opravdu pořádný příběh, který dokáže čtenáře seznámit dřívější dobou, světem a pravidly. Vím, že to zase omílám, ale je to hodně povedená kniha. Takže jestli máte rádi romány se špetkou dobrodružství, lásky, přátelství a boje za svobodu, tak se po knize rozhodně porozhlédněte.

Anotace:

Třetí historický román talentované spisovatelky Ivany Špičkové se začíná odvíjet roku 1662. Loď Santa Charlotta převáží malé křesťanské děti do italského Palerma. Ve Středozemním moři je však loď přepadena piráty a děti jsou prodány. Jejich další osudy v muslimském otroctví se v tomto strhujícím románu čtou jedním dechem.

Moc děkuji autorce, že mi knihu věnovala a pokud vás kniha zaujala, najdete ji zde.